Strejda z Čabůz

Šlapeto

1.
Přišlo to jak na komando, když jsem dostal rekomando
abych si vzal patrony a ručnici.
Abych sednul honem na vůz a jel k strejdovi do Čabůz
zastřelit si ňákou ramlici.
Sňal jsem ze zdi pušku, co s ní dědové
Prahu hájili, když přišli Švédové,
pucoval jsem ji celou petrolejem, prolil volejem
tu ručnici.

Pak jsem ji nabil celou střelným prachem, třeste se strachem
páni zajíci.
K lovu nutné věci k tomu sbalil do vaku,
tři flašky slivovice a dvě koňaku,
a pak coby malej mysliveček tou pražskou električkou trandil
ke vlaku.

2.
Na nádraží pam průvodčí okolo mě hned se točí,
pak povídá: Kampak jedeš, pytláku.
Když jsem mu řek, že do Čabůz, ukázal mi hnedka na vůz
a zavřel mě vzadu v hitláku.
A tak za dvě retka měl jsem extra vůz,
jel jsem pohodlně z Prahy do Čabůz.
Čabůzy, má rodná víska, je mi tak blízká a milá mi.
Starostu tam, protože je malej, na zimu balej ještě do slámy.
Neb se chudák celej život nevzmoh na zimník
a poledne tam mlátěj prknem vo rybník
a v týhle vísce hajnej je můj strejda.
Ne von je pytlák, ale hajným by chtěl být.

3.
Jak mě spatřil, milej strejda povídá hned: Bóže, jejda,
jakpak se máš a co děláš, můj hochu.
Než jsem dosed na židlici, už mi nabíd slivovici,
co mi předtím ukrad z tlumoku.
Teta tvářila se na to divně ňák,
dělala si asi zuby taky na koňák.
Strejdovi však zachutnala více ta slivovice, pil do noci.
A pak řek: Hochu, teď si uděláme výlet a jdeme střílet s boží pomocí.
Do lesa jsme přišli, když noc už byla hluboká
a strejda se přede mnou chytil do voka
dal jsem mu jednu flintou přes palici,
neb jsem se lek, že je to svině divoká.

4.
Strejda ještě v lese ležel, když jsem přes Čabůzy běžel,
vlít jsem celej vyplašenej k svý tetě,
Hledám, volám milou tetu, takovou však veletetu
neuzříš, co budeš na světě.
V koutě prázdnejch flašek plná polička
a teta na podlaze dělá zajíčka,
povídám: Ale, moje milá teto, co tohle je to za pozice
a teta záhy odvahy si dodá, že prej mě prodá kůži z vopice.
Od těch dob se hněvám na svou tetu, na Zuzi, 
a nechci vzpomínat už na tu noc a na hrůzy
a coby malej mysliveček v životě nechci vidět tyhle Čabůzy.