Staré dopisy

Merta Vladimír

   Dmi7           G             C          A7          
1.	Naposledy jsem plakal v kině na pohádce o Popelce,
	
 Dmi7      G          F           G7        C  A7   
	schoulený na sedadle chlapeček v maminčině klíně.
	
 Dmi7     G             F           G, C
	A plátno zvesela mrkalo na milence.
	
2.	Chtěl jsem zmenšit a od prosit tě, 
	a zeptal se:"Je to místo vedle tebe volné.".
	Nejistě sis poposedla a řekla:"Jistě,        hm,hm,hm
	sedávám schválně na nepravém místě.".
	
3.	A holoubci vybírali hrášek z popela,
	zobáčky zvesela klovali o podlahu.
	Tři zlaté ořišky cinkly a Popelka je zvedla:
	"Holouci milí, děkuji vám za námahu.".
	
4.	My princové za dvě koruny v první řadě,
	Promrzlí vrabčáci na telegrafním drátě.
	Teď vybízí má dámy k tanci,
	a ty jsi zašeptala:" Jááááá,  já chci !".
	
5.	A Popelka rozlouskla první oříšek
	a oblékla si šaty z hedvábí.
	Tančila u muziky, ztratila střevíček:
	"Holoubci milí, chce se mi za vámi.".
	
	sólo.

6.	Toho si vezmeš nebo si ho vezmejiná,
	děti šly čurat a uteklo jim kousek pohádky.
	a v první řadě nedělního kina
	plakala vrádka školní zahrádky.
	
7.	Popelka tančí valčík v druhých šatech
	a odpouští mi všechny moje známosti.
	Já kuchtík, stojím v otevřených vratech,
	být nadosmrti s ní alespoň v minulosti.
	
8.	Beru tě za ruku, Popelko z první řady
	a vím, že nebudeš první ani poslední.
	Cítím dech školáčků za mými zády
	a na plátně se zatím pomalu rozední.
	
9.	Popelka odjela v brokátových šatech,
	dávno jí padl nejmenší střevíček
	Hledáme obadva reflektory v zádech,
	Pod sedadly zakutálený oříšek.
	
10.	Tytulky na plátně kina zhasly,
	paní pokladní počítá drobné mince, 
	 které jí zbyly v krabci.
	Z plakátů venku opadaly zbytky popelčiny krásy
	otevírám doma její dvacet let staré dopisy.
	
C.	Otevírám doma její dvacet let staré dopisy.