Své Rocky Mountains

Kiďák Tomáško Vojta

       A
1. Je srpnový pátek a na horách sněží,
    D
   někdo jde vzhůru a někdo si věří,
     A               D                A
   krosna na zádech tíží jak žulový blok,

   zatímco dole je léto a stromy
      D
   a silácký řeči těch, co se bojí
    A            D              A
   do bílé pláně udělat první krok.

          D                  G
R: Ale vždycky se najdou a znovu to zkouší,
     D                A
   slunce jak plamen bodá je v očích,
     E                D                  A
   rvou se jak koně, jen aby našli své "já".

2. Sklonil jsem hlavu a ptal se sám sebe,
   jestli jak oni mám to svoje nebe
   tak blízko na dosah a nejsem na kolenou,
   bez velkých řečí a ohraných frází
   vstával jsem do tmy a nejmíň mi schází
   publikum, co chce mít za každou cenu svý show.
R:

3. Možná mám poslední, poslední šanci
   vzít svoji víru a v ledovém tanci
   na vrchol vynést svou vlajku a vidět ji vlát,
   má každý před sebou své Rocky Mountains,
   svůj kopec z dětství, co zdál se být zlatý,
   kolik jich ztratilo cepín a muselo vzdát?
R:
R:
R:
R:




Zdroj: http://zpevnik.wz.cz