Schránka

Příbuzní

            E F#mi Ami E E F#mi Ami E 
Předehra... 
 
E 
Ze schránky tvůj dopis mám, 
F#mi 
napůl vzhůru napůl čtu si dál, 
Ami                                           E 
bylo to jedno z mála pěknejch, šťastnejch rán. 
E 
Kdy člověk neví, že je svět, 
      F#mi 
hlavu v polštářích na zem a nechce se zpět 
    Ami 
tak v tichém světle rána dýchá 
              H 
z listu větrovém. 
 
To co chybí mi je dotyk tvůj, 
lásko povídej a po mě pluj, 
tak jako řeka, když si ráno, rano meje břeh. 
Slova stoupak k duši blíž, 
ty víš, ty umíš, ty potěšíš, 
to se stěny barví láskou 
a mír svítí, svítí po všech zdech. 
 
ref. 
   E                            G#mi 
|: Jak dokonale krásně zní...íí, 
                   E7 
že někdo má tě rád, že ví...ííí, 
                          F#mi7 
že schneš když uvnitř prázdno je, 
              Ami                        E 
když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku dal. :| 
 
Rohlík, kafe, čistej stůl, 
městkej rozhlas oknem dovnitř k nám vplul, 
ten hlas podobal se zpěvu nočních, nočních žab. 
Když milujou se pod skálou, 
křičej žabí něhou láskou nestálou, 
to ty jsi stálej lásko, 
věrnej, věrnej natěšenej chlap. 
 
ref. 
|: Jak dokonale krásně zní...íí, 
že někdo má tě rád, že ví...ííí, 
že schneš když uvnitř prázdno je, 
když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku dal. :| 
 
ref.do ztracena: 
Jak dokonale krásně zní...íí, 
že někdo má tě rád, že ví...íí, 
že schneš když uvnitř prázdno je, 
když nemáš komu by ses aspoň, aspoň chvilku.......