Vyznání

Hakl František

 
Emi F#/Emi  Emi F#/Emi 
 
Emi                          Ami 
Tam za sbírkou plnou básní a ještě o kus dál, 
Emi                      Ami 
žije prokletý básník, co verše své jen psal, 
C                        Hmi 
za sílu svých svalů duši citlivou schoval, 
Ami                      H7 
byla křehká jako sklo, pečlivě ji hlídal. 
 
 
Emi                       Ami 
Zasněný, spíš jako blázen lidem připadal, 
Emi                             Ami 
hlavu v oblacích měl, nic kolem sebe nevnímal, 
C                     Hmi 
životem svým bloudil, cestu svou hledal, 
Ami                           H7 
sklízel jenom výsměch, když v beznaděj propadal. 
 
 
Emi                     Ami 
Otevřela mu svou duši a tak ji tam potkal, 
Emi                              Ami 
dívku křehce nádhernou, najednou se všemu smál, 
C                           Hmi 
kouzlo života pochopil, teď se jen radoval, 
Ami                              H7 
našel svou lásku, poezii a srdce své jí daroval. 
 
 
Emi                         Ami 
V sobě si ji nosil a každou noc s ní usínal, 
Emi                         Ami 
byla jen tvá a celým srdcem jsi ji miloval, 
C                               Hmi 
tisíc tváří a tisíc jmen jsi jí ve svých básních dal, 
Ami                             H7 
jak je dívka nádherná, vždyť tu její vůni znal. 
 
 
Emi                               Ami 
Tam za sbírkou plnou básní a snad ještě o kus dál, 
Emi                     Ami 
žil prokletý básník, co chvíli lásku svoji znal, 
C                            Hmi 
za sílu svých krátkých veršů duši neschoval, 
Ami                       H7 
básník hledá dívku svoji, osud mu ji vzal. 
 
Emi F#/Emi … do ztracena