Sako ze sametu

Nohavica Jaromír

A                 E                        A 
Mám sako ze sametu, už z něho nevymetu prach, 
A                      E                             F#mi 
po kapsách zátky z piva, to když jsem ještě míval strach, 
D                  A           D                      E 
občas nás nechali i zahrát a my na klopě placku „Havel na Hrad“ hráli jsme, 
A                   E                        A 
na duši zbyly šmouhy a skončil ten náš dlouhý tah. 
 
Míjejí nás dny po dni a já jdu po Národní a nic se neděje, 
nahlížím do Laterny, jestli tam Jirka Černý zase je, 
a nikde nikdo z těch co byli tam pod Václavem v oné chvíli, kdy Václav 
přilbici strhl z čela a na náměstí zněla píseň, že krásně je. 
 
Říkali z televize, že přišel velké krize den, 
jakápak sakra krize, to tu jde jen o peníze všem, 
kde se ztratila slova o naději, o tom, že zázraky se dějí, když člověk chce, 
a prachy přijdou potom a život není o tom jen. 
 
Za rukáv tma mě tahá, jdu od nádraží Praha - Střed, 
s nákupem za pár kaček, silonový sáček a v něm pár propriet, 
ve flaškách a že jich tu bylo se všechno víno proměnilo ve vodu, 
a na Letenské pláni chystají staří páni slet. 
 
A                 E 
Mám sako ze sametu, už z něho nevymetu prach…