Ve Vaňově na konečný

táborová klasika

 G                                                D7     G 
Ve Vaňově na konečný šestky „eliny“, stojí hostinec samojediný. 
                                                D7        G 
Když tam přijdeš připadáš si jak jsi lenivý, nepočítáš hodiny. 
C                                          G 
Všechny společenské vrstvy, sedí pěkně pospolu, 
A7                                       D7 
jen pár trampů divokých řádí vzadu u stolu. 
G                                           D7 
Nehleďte na ně tak z patra, že jsou rádi veselí, 
                                        G 
že si mohou zazpívati alespoň dnes v neděli. 
C                                         G 
Vždyť i barman starej trampíř dnes už v civilu, 
A7                          D7 
rád si s nima zazpívá při pívu: 
 
 
Ref.: 
 G                                     D7 
Jó, hoši, vždyť já jsem taky býval mladíkem, 
                   G      D7       G 
čundroval jsem vášnivě,tam pod Medníkem, 
C                 G                         A7 
to byly časy,s dvěma kolťasy,k tomu fůra seňorit, 
D7 
krůček do basy. 
 G 
 Proto kamarádi , bázeň nemějte, 
A7                                   D7 
na pivo či na panáka vždycky ke mně zajděte a přitom si zapějte! 
G                                    D7 
Jó hoši,časy se mění ,zmizel koltů puch, 
D7 
a nás trempířů je stále jako much. 
 
Sešla se zas parta trampů jednou v neděli, byli žízniví a prachy neměli. 
Radili se jak to sfouknout by se napili, vostudu neztropili. 
Šerif důležitě drbal svoji holou kebuli, 
cítil vůni pivečka a salámu s cibulí. 
Zkrátka nedá se nic dělat, nějak už to provedem, 
věřím, že se zdravou kůží z hospody snad vylezem. 
Vtrhli dovnitř jako bouře, barman pivo dal, 
 když svá hrdla osvěžili zazpíval: 
 
 
Ref.: 
Jó, hoši, vždyť já jsem taky býval mladíkem,