Kolotoč

Hana Hegerová

Podobná kmenům v peřejích 
rozbila náruč veřejí 
a hrnula se bez ptaní 
na naše první setkání. 
S očima zvířat v amoku 
nás popadala za ruku 
a tvrdila nám, bůhvíproč, 
že celý svět je kolotoč, 
že celý svět je kolotoč. 
…Svět najednou byl kolotoč. 
 
Podobná velké opici 
skákala napříč ložnicí 
a někdy brala do pěstí 
mosazné příčky pelestí. 
A taky brala na váze, 
vždyť nepoznala nesnáze. 
Spíše než třeba hovězím 
lze tučnět tukem iluzí, 
lze tučnět tukem iluzí. 
…Tučněla tukem iluzí. 
 
A tak jsme jednou pro změnu 
změnili její doménu. 
Z ložnice všechno odnesla 
si k televizi do křesla. 
Brávala z vázy na krbu 
uvadlou růži do zubů. 
Jenomže namodralý svit 
nemoh tu kytku oživit, 
nemoh tu kytku oživit. 
…Mnohé už nešlo oživit. 
 
Ta její tloušťka enormní 
je věcí dávno zašlých dní. 
Dnes bledá je a vychrtlá, 
schoulená v koutech, kde je tma. 
Už neudrží ani květ, 
má katar z našich cigaret 
a pokroucená bolestí 
čeká jen ránu z milosti. 
…Už jenom ránu z milosti. 
 
Sedíme metr od sebe 
a to je dál než do nebe. 
Myslíme možná na totéž 
a šeptáme si marně: Kéž… 
Podobná kmenům v peřejích 
rozbije náruč veřejí 
a pohrne se bez ptaní 
na naše nové setkání, 
na naše nové setkání. 


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz