rozchod a pláč

jakub and sablatura

Cítím v sobě bolest a pláč 
řídíš se jen podletebe 
žádna utěcha mi nepomuže 
než ta tvá slabost k tobě 
žádam tvou lásku spět 
tvůj kluk tě odmítl 
vůbec máš chut dál žít 
vítr fouká a ty pláčeš v samotě 
 
svůdně tu cítíš  bolest a hněv lásky 
vůně tvých vlasů mi davají chut a sílu 
žít dál stebou a ty to víš 
hledám protebe lásku ze srdcete 
cítím hněv a lásku k tobě 
myslím na tebe čím dál víc 
ale ty si to nemysliš 
 
žádam slib od tebe a ne bolest 
řídíš se podle sebe 
jak ta malá díka od vedle 
tvá žárlivost tě jednou dovede do hrobu 
vůbec máš mně ráda 
a ne jak toho psa od vedle 
 
písen má zní v hlavě 
tvá láska zní zas v srdce umně 
vše co bylo mezi námi je minulost 
každý večer smutně pláču a ptám s tě 
proč jsi mně nechala a vzala sis jeho a ne mně 
vůbec toho uz ani nelituji ani nechci otom mluvit 
 
doplatila sis na to sama 
on tě nechál jít dál tvou cestou 
umně je sama bolest a tma 
nevidím ani slunce ani lásku 
slyším pláč a usměv vidím v očích 
ty ses ptala mně , ale já tě odmitám 
 
tvá žárlivost je ukonce 
má láska teprve začíná 
nechci tě slyšet ani vidět 
nech mně žít já tě nechám jít dál 
můj sen byl bít od tebe daleko 
stebou můj život bal samý trápení 
 
o tobě semi en zdá 
jak stebou to končí 
a dů svou cestou dál 
nechci slyšet tvou lítost 
ublízila si mi dost 
už nechci slyšet  tvou lítost 
už toho mám akurát dost 
nechci nechci to slyšet tu lítost tvou 


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz