Stevenův monolog

muzikály

Steven         Sestro, dobrá vílo má, 
stejně vězněná jak já, 
tvůj smích jak tóny flétny zněl, 
pohřbil jej tvůj trýznitel. 
V tomhle kraji, dá se říct, 
pohřbívá se čím dál víc. 
Prý zvíře zlé, prý hrůzný tvor 
zkázu rozsévá i mor, 
náhle, podle mnoha zpráv, 
skápne člověk, ač byl zdráv. 
Zlo, jež ničí zdejší říš, 
páše lidská zrůda spíš. 
Krev žen a dítek v tmoucích tmách 
může sát snad pouze vrah! 
I když věřím dál, že nad zlem 
dobro vítězí, ne zášť, 
Bůh mi promine, 
leč vraždě zločinné 
nezabrání Otčenáš. 
Proč, kníže, nás tu trýzníš dál? 
Tváří v tvář bych rád ti stál. 
Proč ty nečelíš těm vraždám? 
Možná prsty sám v nich máš! 
Ať jsi vrah či ne, 
ty oči zločinné... 
Vzepři se jim, sestro má!