Z nudy sudy válet

Věra Martinová

D dur 
                     D                             G 
A budu z nudy sudy válet, tak vznikne oživení v sále, 
                         D                         A7 
za to, že je ten mrtvej bál, co za bačkoru zatím stál. 
 
A budu z nudy sudy koulet, ať na mě všichni oči poulej, 
spolek místních dam, bude hned ten tam. 
 
A budu z nudy sudy krouhat, pak do všech mužskejch vleže touha 
a jistě všichni za mnou hned, skulený spadnou na parket. 
 
A budu z nudy sudy válet, pak v uších znít mi bude stále, 
kdopak, kdopak to je, ta holka s nábojem. 
 
Sólo 
   D                                 G 
: Copak, copak s ní, copak, copak s ní, 
                   D                     A7 
   copak, copak s ní, slyším jak sálem zní-í. : 
 
 
To, že z nudy sudy válím, vyskytly se mi jen v hlavě dáli, 
je bál a není tanečník, to jsou mý pravdy skutečný. 
 
A budu z nudy sudy válet, to bude horší nežli nálet, 
tím všechny vyděsím, tou krásnou recesí 
 
: Copak, copak s ní, copak, copak s ní, 
   copak, copak s ní, slyším jak sálem zní-í. : 
 
 
Tenhleten nápad se mnou hrál, když poznala jsem celej bál 
a v tombole zbyl na mě sud, to byla nejnudnejší z nud. 
 
Tak chtělo se mi sudy válet, a brečela jsem přitom málem, 
copak, copak s tím, když nemám tančit s kým.