Vazoun Bill a bicykl

Greenhorns

         C            F           C            G 
1. Když pobláznil se do bicyklu starej Vazoun Bill, 
         C                          D7       G 
   tak chodil v dresu profíků, svý koně utratil, 
       C             F          C           G 
   a všechno na něm nově svítí jako nikdy dřív, 
        C                              G       C 
   tak vypravil se do městečka koupit lesklej div, 
     F               C              F          C 
   když tlačil kolo pyšně dveřma, příručí se ptal: 
                                      Bb           C 
   "A znáte jezdit, s prominutím?" - pane, ten si dal. 
2. "Jsem vod přírody nadanej a jízda, to je mý, 
   zeptej se kachny, jestli plave, ta snad voněmí, 
   ať je to v kůži s kopytem a chlupem po těle, 
   ať má to kola s nápravou, ať je to z vocele, 
   ať běží to či votáčí se, já ti předvedu, 
   že pevně sedím a s tou věcí zmizím z dohledu." 
3. Ke svýmu domku stočil kolo starej Vazoun Bill, 
   co u Mrtvýho potoka si kdysi postavil, 
   pak naskočil a po svahu se prudce dolů hnul, 
   než ujel asi deset yardů, stroj se pominul, 
   pryč z pěšiny a skrz buš jak namydlenej blesk, 
   fičel srázem rovnou, kde se Mrtvej potok lesk'. 
4. Tam o půl inche zkrátil pařez vrazil do stromu, 
   klokani se drápou do skal, tuší pohromu, 
   a každej vombat do díry se rychle zahrabal, 
   však Vazoun Bill, jak sádra bílej, sedí v sedle dál, 
   a pak se rozleh' vokolím jen vyděšenej křik: 
   Bill prolít' vzduchem dvacet stop a vodu rozestřík'. 
5. Pak s komentářem ven se hrabal starej Vazoun Bill: 
   "Já všelijakejch divočinek dost se najezdil, 
   i pro pět liber rajtoval jsem bejka po dvoře, 
   však nic se ale nevyrovná týhle potvoře, 
   ať vodpočívá spánembohem na dně potoka, 
   [: jó, zlatej kůň," řek' Vazoun Bill se slzou u oka. :]