Divoká honba

Hakl František

G D Emi D G D Emi D 
 
G	        D	       Emi D 
Už z dáli slyší podivnou hudbu hrát, 
G		    D	        Ami D 
hlas trub se blíží, ví, že je konec 
C	       G	 D 
S démony svými jal se tu štvát, 
G	               D	G  D 
černý král prokletých, divoký lovec. 
 
C	              G 
Na černém hřebci letí kolem, 
C	              D7 
štváňata zuří, běsní, řvou, 
G               D 
spalována pekla žárem, 
Ami	      D7     G 
tak rozpalují trýzeň svou. 
 
G	          D	            Emi D 
Vlasy jak havran, ostré rysy, temná tvář, 
G	     D	         Ami D 
vybledlý muž štíhlé postavy. 
C	      G	          D 
Z démantů očí plane divná zář, 
G	       D	 G D 
rty mají barvu jeho potravy. 
 
C	                G 
Má černý klobouk, černý plášť, 
C                      D7 
přes rameno visí černá kuše. 
G	              D 
Však něco je tu černé zvlášť 
  Ami	       D7      G 
- spálená jeho černá duše. 
 
G	              D	                Emi D 
Vtom ji však spatřil, na místě zastavil se, 
G	      D	               Ami D 
hrobové ticho vystřídalo jekot divý, 
C	        G         D 
jistoty strašné nezbavila se, 
G	        D	 G   D 
není to člověk, tím méně živý. 
 
C	                G 
Má černý klobouk, černý plášť, 
C                      D7 
přes rameno visí černá kuše. 
G	              D 
Však něco je tu černé zvlášť 
  Ami          D7      G D Emi D G 
- spálená jeho černá duše