Lásko, mně ubývá sil

- Ostatní

       A
1. Ja sam pozde vecer jsem do salu vesel,
                            E
   sedl za stul a uslysel smich,
     Hmi       E7     Hmi        E7
   krasna se zdala a na mne se smala,
          Hmi         E7        A
   ja se zeptal, jak rikat ji smim,
   jestli chces, tak mi tykej, a jak chces, mi rikej,
                      A7        D
   mas-li touhu, tak libat me smis,
      E7
   a bila jak svice uz nerekla vice,
                              A
   ja se dival, jak seda si bliz.
2. Pak jsem ho spatril, on k silakum patril,
   a vzapeti zamiril k nam,
   ja citil, jak blednu a dech muj se krati,
   ja maly byl a byl jsem sam,
   to, co potom se stalo, me uplne vzalo,
   mel zacit a prave me zbit,
   vsak znicil me plany, rek' namisto rany
   slov par, dodnes slysim je znit.
             A                D
R: Rekl ji:"Lasko, mne ubyva sil,
                                      A
   ja rikal si davno, ze bidnym jsem byl,
       D
   ja citil se kralem, ted chudak jsem malem
                             A
   a v mlhach se ztraci muj cil,"
             E7               A
   rekl ji:"Lasko, mne ubyva sil."
3. Dal vim, ze zmizel jak spadane listi,
   ale jeho stin nezmizel s nim,
   my dal tu hru hrali a ve dverich stali,
   i tam s nami stal ten stin,
   byla krasna jak nebe, ja slysel sam sebe,
   jak si rikam, ze nepujdu dal,
   ted nevim nic o ni, jen hlavou se honi
   tech slov par a stin, co tam stal.
R: