Dávno se ptám, proč jsi sám

Vondráčková Helena

Sváteční soumrak vzplál 
na Betlém skápnou střípky nebes 
V loni jsi přísahal - 
najdu si lásku touha zebe 
A dnes vidím tě v závějích stát 
tak jako jindy jen se psem tvým 
sníš v náručích stárnoucích zim 
a máš je rád 

Dávno se ptám proč jsi sám 
Tvou krásou Bůh svět prozářil 
dal ti víc než do vínku blízkým dává 
Už dávno se ptám proč jsi sám 
a hádám s kým bys šťastný byl 
Ten kdo líbá rty efébů 
ten nezůstává 

Dny povrchních přátelství 
krátí se klípky prázdnotou vinou 
Pouští města táhnou lvi 
stezkou úsměvů vstříc ti jdou jdeš jinou 
A dnes vidím tě v závějích stát 
vím že tě čeká jen pokoj tvůj 
když píšeš mi říkáš mu sluj 
a archiv ztrát 

Dávno se ptám proč jsi sám 
Tvou krásou Bůh svět prozářil 
dal ti víc než do vínku blízkým dává 
Už dávno se ptám proč jsi sám 
a hádám s kým bys šťastný byl 
Ten kdo líbá rty efébů 
ten nezůstává 

Už dávno se ptám proč jsi sám 
můj stíne a obrázku můj 
Už dávno se ptám proč jsi sám 
Strach z tvých slz mám 

Dávno se ptám proč jsi sám 
Tvou krásou Bůh svět prozářil 
dal ti víc než do vínku blízkým dává 
Už dávno se ptám proč jsi sám 
a hádám s kým bys šťastný byl 
Ten kdo líbá rty efébů 
ten nezůstává