Adrian
Arakain
Umaštěný vlasy mu řídnou
špinavější sotva být může
starej křivák páře svědectví
ze švů pohaslý slávy
V bufetech nádražních dneska hledá
dávnej čas kdy si říkával Adrian
chytá dech ptáš se proč žádná věda
tráva chlast v tom jedu říkal tvrďák Adrian
Zbyl tady poslední z řady
Vrak doby pomník obžaloby
Zrezavělý lebky ti kývnou
žalostný jsou na pásku z kůže
druhou stranou tváře sobectví
svojí rockový mámy
Skvělý dny s partou jít to se žilo
zápěstí zdobil náramek z pyramid
podivný dědictví co z něj zbylo-
pro štěstí prsten z hadů,
kterej nejde roztavit
Zbyl tady...
Zdroj: http://zpevnik.wz.cz