Nikola

Javory

Až se jednou domů vrátím
bude mír a klid
zloba zmizí kouzla pominou
a potom plnou náruč lásky dám ti
jakou ji chceš mít
snad ji přijmeš s tváří nevinnou

Vím
že jsi jen žena a ne skála
vím
co je být ženou zkoušených
a také vím
že v dobách zlých jsi při mně stála
a proto
plnou náruč lásky dám ti
až se vrátím
na na ná ...

Až se hejna mraků temných
zkázy nasytí
začne klidná práce na polích
až mi slunce cestou domů
jasně posvítí
říkej věty které nebolí

Vím že jsi jen žena a ne skála ...


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz