Do červenejch mraků padá černej stín slyším kola vlaků a slunce nevidím Cesta se ztrácí já divnej pocit mám že zmizeli i ptáci že sem na světě sám Tulák nezná lepší chvíli než když večer slunce bílý za červánky zlatý zapadá Ráno když den novou stránku votevře hned u červánků celej svět mu lepší připadá V dálce hradba lesů mává na pozdrav v usárně si nesu vůni jitřních trav Cesty neubejvá k prvním borovicím údolí se skrejvá už cejtím ohně dým