Toulám se městem s náladou zlou, holkou podivnou, tmou Odvahu berou lidi co lžou. Obrazy v loužích smějí se všem, kolem nad hlavou se svatozáří lidi tu jdou Lásku od koho komu, proč nikdo tomu už dávno nevěří. Každej ti slíbí, co se mu líbí, a pak tě ze dveří vyhodí. Podivný sliby, proč lidi chyby tak rádi nevidí. Úspěch ti ale závidí. Kam zmizel úsměv, radost a pláč, už nikdo netuší. Vysmějou se ti do očí.