Návrat ztraceného syna

Trchová Martina

Očekávám návrat syna
v kraji, kde se neusíná
noc co noc ho z oken vyhlížím
Naleju dvě sklenky vína
to pak líp se zapomíná
kdo komu a pročpak ublížil

Prý udělal sis výlet
čekám na Tvůj přílet
až ohlásí ho z tlampačů
Klesám do sedadel
V řadě zavazadel
Tvoje hledám zrakem neomylných hlídačů

Na tabuli rozsvítili nápis
že let 250 má gratis
ještě jednu cestu zpáteční
Tak si vzpomínám, jaks vždycky šetřil
i ve výtiscích novin větřil
slevu v sobotu na číslo páteční

Probírám
telefonní seznam
plný jmen, co neznám,
čísel, co se na mě zašklebí
Které z nich to bylo
a kde zazvonilo,
ráno oklamaná čekám spoje z Vrchlabí

A zase marně, to byl nápad!
Bože, co kdyžs někde zapad‘
osamocen v závějích
Vždyť se venku pořád čerti žení
Stopy po Tobě není
a mě vzpomínky na nohy stavějí

Pak ale vzpomenu si taky
žes miloval vlaky
jak před tunelem houkají
Spěchám na nádraží
za jistotu dražím
srdce a vzadu u bufetu cizí holka jí