Vyznání

Máci

Capo II. (od D)

          C            Emi        F                C
1. První vydání bylo blond, ještě neotřelé, jak se říká,
               F                   C        Ami
   když to s knihou srovnám, můžu říci, že tak,
             Dmi7           G7
   jak když čerň tiskařská voní,
              C         Emi F               C
   jako když literární fond podpořil začátečníka,
    F           C     Ami
   váhání zákazníka: pardon,
    Dmi7                          G7
   já jsem přišel pro jinou, ne pro ni,
     F         Emi      Dmi    C         Dmi
   stejně tak má půvab svůj první "smím prosit"
                      G7
   a neuměle nalíčené obočí.

               C                     Dmi
R: Jsi jak ta nejkrásnější knížka, kterou jsem kdy přečet',
     Dmi7               G7
   klenot, kterému nic nechybí,
           F     Emi   Dmi      C
   každý kritik rád by recenze psal
    Dmi7                         G7
   na takové dílko, hned se zalíbí,
            C                  Dmi
   každou knížku někdo napsal, a tomu pak patří
     Dmi7                   G7
   sláva za to, že ho múza políbí,
           F         Emi    Dmi      C
   u knih má to tak být, ale u dívky říct můžu,
    Dmi         G7         C
   že mi autor vůbec nechybí.

2. Druhý vydání, zlatej věk, mladá kráska, to lehce se pozná,
   šaty - motýlí háv, hlavu pyšně jak páv,
   úspěchy, a každý hned se otočí,
   taky v básni je třetí zpěv, autor zkušený světu se dozná
   ze své lásky, kdopak pozná,
   co je pocit a co rutina, co počít,
   z pultů sbírka mizí, slavné jméno stačí,
   v tomhle se však knížka s ženou liší.

             F         Emi    Dmi      C
R: + u knih má to tak být, ale u dívky říct můžu,
      Dmi         G7         C
     že mi autor vůbec nechybí ...