Dým

Kamelot

   E                      
1. Nad skálou měsíc vplouval a po dní oheň hřál,
          A                    Am
   starou partu tuláků, kterou podzim z rovin svál.
   Tady jsem uviděl Tvůj úsměv, jak jej namaloval dým,
   mizel v korunách stromů i v korálkách jeřabin.
       E Emaj7           A Ami
R: Ten dým mou paměť otvírá, 
         E               Am 
   vidím dlouhý koleje a dlouhý loučení,
          C#m         
   modrou řeku, modrý oči, modrý ráno 
     A                       Am   D       E
   a zvláštní znamení, to mi přináší ten dým.

2. Ještě zpívám o dálkách, ještě nosím starej šál,
   a taky uschlej vlčí mák, ten co s námi stopoval.
   Každý srdce má svou chvíli, která z hlubin přchází,
   je ty cesty zůstanou rozpletený provazy.
R:



Zdroj: http://zpevnik.wz.cz