Dvacátý století

Nedvědi & Brontosauři

Ami
Zastydím se v duši svý
          E              Ami
když některý lidi slyším říct:
"Věrnost, cit a přátelství",
E                       Ami
to mám chuť z nich kůži svlíct.
C                  G
Vždyť je znám a už spoustu let,
D               Dmi   A
z těhle slov si žijou jen
  C          G       D                Dmi      A
a každej den dokážou brát pod heslem "Vem, kde vem".

   A           A6      A
R: Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století?
                                               E
   Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí.
     Hmi
   A stovky těch, co se snažej žít z lidí jako my,
   těch, co svět ženou bůh ví kam
            E       A   Ami
   do věčný hluboký tmy.

Každej den musím si znovu říct
"Zítřek lepší bude snad".
A večer sám přemejšlet o té spoustě zla a zrad.
Hola, hej, no zrovna vy,
už máte všechno, co jste mohl mít
a duše nic, nic vám neříká,
takže nemáte se o co bít

R: Co dalo nám ...