Praha - Montreal

Nohavica Jaromír

      G               C
1. V letadle Praha - Montreal
    G                C
   padají slova jak slzy do lavoru,
    G                 C
   na nebi šustí staniol,
     G                 C
   staniol z čokolády za třicet pět korun.
     Ami       D   G       Emi
R: Žluté jsou vlny Atlantiku,
    Ami     D          G
   racek je úředníkem mořské ambasády,
    Ami      D          G       Emi
   cestujem ze šuplíku do šuplíku
   C          Hmi      Ami
   a svět je malý pomeranč,
   C          Hmi      Ami
   a svět je malý pomeranč,
              D            G
   ve kterém tam, to není tady.
2. Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
   do stejných plínek jsme pouštěli hovínka,
   ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
   ostravské dvory nás pojí jako vzpomínka.
R:
3. Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
   jsou mezi námi jen pomyslné čáry,
   ať už jsi kdokoli, jsi bratr můj,
   šest světadílů je šest kolíčků od kytary.
R: Žluté jsou vlny Atlantiku,
   racek je úředníkem mořské ambasády,
   cestujem ze šuplíku do šuplíku
   [: a svět je malý pomeranč, :]
   ve kterém tam bude i tady.