ROZTRHANÁ LOUKA

Smutnokraj

Ami/G
Vzduchem táhne se dým
                  C
střecha zámku se zakrývá
        G
na polštáři spíš
       D
socha horká v náručí

Ohnivou osadou
bude náš domov od zítřka
zvoníš svým pohledem
něžný pohyb po ramenou

     Ami        C
Jít roztrhanou loukou
            G          D
za nocí se zhoupne se den
        Ami            G
činelem zvířím hladinu trávy
            F                G
rozdmýchám záblesk uprostřed nás
Jít roztrhanou loukou
chodbou se sloupořadím
zřítím se vzhůru za vrchol lávy
probudím víčka ztěžklá jak sníh

S časem soupeří čas
na zámku, v nádvoří a v nás
chytíš růži svou
nepustíš jí z plamenů svých

S moudrou siluetou
spletí cest stále procházíš
nepoznáváš den
zhaslým svícnem přes noc se stal.