Komedianti nestárnou

Fešáci

   D                         A
1. Znám tě hezkou řádku let, jako kluci z rozcestí,
   G                        D            A
   do hračkářství za korunu chodili jsme pro štěstí.
   G                        D            G
   Starý hotel jménem Svět, blízko náměstí,
   Hmi          G  D  A   G               Hmi     Hmi A
   zažil s námi lásek pár i hrátky s pověstí.

2. Tys měl vždycky díru v kapse, já jsem taky neměl víc,
   chodili jsme na kytaru k chlápkovi, co nechtěl nic.
   S otlučenou španělkou, noty psané pastelkou,
   od tý doby táhnem dál, všude, kam nás zvou.

   G                     D            G
R: Komedianti nestárnou, to je případ i nás dvou,
   Hmi       G   D   A    G             Hmi     Hmi A
   nám stačí jít a hrát, všude, kam nás zvou.

3. Uměli jsme spoustu písní, půlku už jsem zapomněl,
   první kostým šila máma, vždycky jsem v něm trému měl.
   První článek v novinách, první úspěch, první krach,
   k smíchu se nám tenkrát zdál, další den ho splách.
 
R: 

Sólo: jako refrén

4. Od tý doby táhnem dál, hrál jsem všude, kam vedou cesty,
   známe zkratky všemi městy, v každým z nich jsem někdy spal.
   Ani nevím, čím jsem víc, zpěvák, klaun anebo nic,
   nejsem z těch, co počítaj, co jim život vzal.

R2: Komedianti nestárnou, svět se točí, léta jdou,
    nám stačí jít a hrát, všude, kam nás zvou.

    G                       D         G
R3: Svět je velkou ruletou, vrzavou a ojetou,
    Hmi        G  D  A    G              Hmi  Hmi A G   G A D
    nám stačí jít a hrát, všude, kam nás zvou.