Kde tě mám (Vondráčková Lucie)

Je to už tolik dní co mě ráno nebudí Když ze školy se vracím ke mně se Netulí... Já věřím návratům pejsků ztracených Po nocích probdělých A po dnech toulavých... To bylo tak: šli jsme jako Každý jiný den... Někdo tě vylekal, žes neslyšel to mý "Pojď sem!" A tak jsem doufala, že už Cestu domů znáš, Že až se vrátím já, že mě Tam přivítáš... Kde tě mám, kdo mi řekne Kudy bloudíš A kde spíš, kde se skrýváš před zimou Proč teď máš jiný domov než mám já? Když ráno odcházím a náš dům Zamykám Stejne se rozhlížím jestli mě nečeká A misku naplním, co kdyby snad Kdyby se vrátil, tak bude mít hlad... Proč nikdo nevěří, že ty se můžeš Vrátit sám K nám najít cestu zpátky, vždyť já Ten příběh z knížky znám Najít ten správnej dům se zahradou Kam vedou cesty pejsků Co ztracený jsou... Kde tě mám, klubko štěstí voňavý To co má uši krásně plandavý A co ví, co mu z lásky povídám Kde tě mám, klubko štěstí voňavý To co má uši krásně plandavý A co ví, co mu z lásky povídám A co smí usnout tam kde spím teď já