Žluté křeslo (Tata Bojs)

Jednou ráno jsem se probudil jako žlutý křeslo v posledním ranním snu by se to snad ještě sneslo pak přišla sestra a sedla si do mě v tu chvíli jsem si myslel že už je po mně Postavila si mě k balkónovým dveřím nejdřív se mi nechtělo ale teď už tomu věřím seděla ve mně a z okna se koukala podivnou písničku si potichu broukala: "Jednou mi někdo řek starý brachu jsi jako křeslo plný prachu pod jeho vrstvou barva se ztrácí ve žlutym snu tancem se potácíš Představu její vrstva prachu čeří mně a mé sestře už nikdo nevěří letíme spolu do žlutýho světa "Prach zůstal v pokoji" sestra mi šeptá