Čas od času (Stráníci)

C Dmi G C C7 Studený vítr vyfoukal poslední listí ze strání Dmi G C C9 a já mu tiše naslouchal jen občas dejchnul do dlaní F G C Ami s pocitem, že bych zase chtěl potkat ty, co měl jsem rád F G F Emi Dmi G ruku si s nima podat směl a pak si dlouho dlouho o všem povídat F G C A A tak se stává čas od času, padne si jiskra do mejch vlasů Dmi7 G C C7 to pak mě trochu horkost poleje a já mám pocit, že mě tím cejchuje F G Emi A zakloním hlavu a nechám bejt, tohleto znám mám na to glejt Dmi7 G F Dmi C kterej mi přiřkly večery, kde svítí ohně a znějí kytary To se pak nechceš z místa hnout a všechno zdá se krásnější dole pod skálou šumí proud a ten tvou duši konejší od chvíle, kdy jsi prvně směl pod stanem přespat celou noc na zádech s pakárnou se dřel a každou píseň, kterou slyšels zkusil hrát