Květinářka (táborová klasika)

C G Ulicí města šel mladý pán G7 C hezké děvčátko volalo naň: F C Kupte si kvítí jenž prodávám G C nemocnou mámu já doma mám. Pán se otočí zhlédne ji tvář, v očích mu zasvitne podivná zář. Že byla krásná láskou k ní vzplál všechno to kvítí zkupoval. Vezmi to kvítí, odnes je k nám, velkou odměnu ti za něj dám. Vyhaslá očka jí zasvítí, běží za pánem, nese kvítí. Když ráno vstane, peníze vezme a s hrůzou zjistí, že jsou falešné. Byla jsem pannou, měla jsem čest, ta pro mě navždy ztracena jest. Ulicí města šel starý pán hezké děvčátko volalo naň: Kupte mé tělo jež prodávám na pohřeb mámě vydělávám.