Plout dál (Načas)

Plout dál, jen tak na vlnách kam mě nese proud, plout, plout řekou dolů. Plout dál, utopit svůj strach, zbavit se všech pout, plout, plout, stále dolů. R: Plout s řekou, která duši unáší, plout s řekou, která tíhu nadnáší, plout s řekou, která touhy ochladí, s řekou, která jemně pohladí. Plout dál, splynout s hladinou celou myslí svou, svou, svou, být jen řekou. Plout dál, jen tak na vlnách srdce řece dát, dát, dát, je mé přání. Jen plout, hloubat v hlubinách v peřejích se smát, smát, smát, radování R: Plout tam kde řeka skály proráží plout tam kde v tůních svět se odráží plout, až tam kde se slunce rozpouští tam kde voda zemi opouští. Kdo ví, snad jednou naprším na vyprahlou poušť, poušť, poušť, s dávnou žízní.