Honec krav (Ostatní)

Ami C 1. Po zasmusile pustine jel stary honec krav, Ami C den temny byl a sevelil dech vetru v steblech trav, Ami C Ami tu honec k nebi pohledel a v hruze zustal stat, F Ami kdyz z rozervanych oblaku videl stado krav se hnat. Ami C Ami F Ami R: [: Jipijaej, jipijajou, to prizraky tahnou tmou. :] 2. Ten skot mel rohy z ocele a oci krvave a na bocich mu plapolaly cejchy rerave, oblohou se neslo jeho kopyt duneni a za nim jeli honci az k smrti znaveni. R: 3. Ti muzi byli zsinali a kalny meli zrak a marne stado stihali, jak mracno stiha mrak, proudy potu macely jim tvar i kosili a oblohou se nesl jejich jekot kvilivy. R: 4. Tu jeden honec zastavil a pravil:"Pozor dej, svou dusi hrichu uvaruj a dablu odpirej, bys' nemusel pak po smrti se veky veku stvat a nekonecnou oblohou to stado s nami hnat." R: R: