Rudý páv (Matuška Waldemar)

Rudý paprsek slunce v očích ti plál. Temná příjde noc, možná, že bude zlá. Mrtvých moskytů smích, zlý sen, který se zdá, hvězda do trávy zapadla osleplá dojetím, dojetím. Protože krásný okamžik vždycky krátkým se zdá. Zítra jiný den noci se opět zdá. Z očí, jenž ranil šíp, slunce když zapadá, budou mi svítit dvě slunce rozkvetlá do noci tíživí. Já vím, slunce, že nikdy nezapadáš. Mizíš z oblohy v očích nám zhasínáš. Pyšné jak rudý páv, vějíř svůj zavíráš, potom odcházíš do našich očí spát. Si jak páv, rudý páv. První paprsek slunce v očích ti plál. Temná prchla noc, pro nás nebyla zlá. Ranní úsvit, už zní ptačí spěv v ozvěnách. Slunce vychází, ty oči zavíráš dojetím usínáš v objetí.