Domů (Nedvědi & Brontosauři)

D A7 D Vzpomínám si na náš dům, G D A7 D cítím vůni dřevěných plotů, A7 D od zelených pahorků, Emi A D A naši táhnou proti skotům. Už jsem skoro uměl číst, když mi tátu hlína vzala dodneška si nejsem jist, jestli o něj stála. Jednou když jsem na práh šláp, stál tam kočár v stínu stromů, v síni s mámou cizí chlap a já musel z domu. Na cestu mi vítr vál otčím v sadě stromky sázel farář co mě biřmoval, ten mě vyprovázel. Za lodí vlál ptačí křik, malí kluci krk nám drhnou, jakýpak jse¨m námořník, když mi oči vlhnou. Svobodu si národ přál, Mexikem se vojna valí, já jim k tomu bubnoval a tak mi metál dali. Zlaťáků mám dneska dost, velký dům a pole k tomu, taky syna pro radost, ale já chci domů. Nevyrost jsem pro livrej, nemám boty z hadích kůží, ukážou mě orchidej, já chci planou růži. Pořád myslím na náš dům cítím vůni dřevěných plotů, prý se naši vraceji z války proti skotům. Nikdy už se nevrátím, dětském sny mi z očí mizí, pro ty doma to já vím, pro ty bych byl cizí