Obchodník

Martinová Věra

Zase další noc, kdy nemůžu spát
Je dlouho přes půlnoc, ty bušíš u mých vrat
Ta doba je pryč, nečekám s večeří
To je vlastní gól, spoluhráč nevěří

Zasypal mě čas v děravých hodinách
Dejchám na pospas a ticho nemá hlas
A nevyslovím slova neposedná
Sedáš ke stolu jíst zbytky ode dna

Nemám přátele, jen masky na tvářích
Od mý postele je slyšet dětskej smích
Už neuč mě znát pravý rub oltáře
Tvoje výmluvy jsou skicy ze snáře

Čekám na příliv prodaných nadějí
V příštím životě už nežij, zloději
Až nás dva rozdělí, přece řeknu svý Dík
Ty ses nemýlil, jen já nejsem obchodník