Bílá kytka

Greenhorns (Zelenáči)

Bílá kytka                                      Greenhorns


D                                   A
Chladná je Tvoje tvář jak kámen vyrytá
                            D
a bílá jak růže v stínu ukrytá
                                              A
sejdi s hor dolů ať ztratí Tvoje tvář barvu skal
                                       D
sejdi s hor dolů když nechceš vadnout dál.

                                            A
Jsi kytka bílá jak pod kamenem z rána vykvetlá
                                  D
a chladná jak padlý sníh je ruka Tvá
                                              A
když slunce zář se večer schová za zelenou stráň
                               D
pak zčervenáš až sevřu Tvoji dlaň.

 D                                   A
Bílá už je jen kytka co teď v klopě mám
                                D
a chladný už je jen plný vína džbán
                                            A
zvony vyzvání na naši svatbu všechny hosty zvou
                                  D
a chlad Tvých dlaní už zůstal vidinou.