Století válek

Krápník

Navrátil/Navrátil

Začíná málem století válek a já se tě ptám 
natolik stálá proč by ses bála já jsem hradní pán 
pohleď mám kočár a z brokátu plášť co jen si vysníš tak do rána máš 
tak pojď a můžem víno pít do rána dost ho tu mám

Nařídím krejčím cizím i zdejším jak šaty maj šít 
jak svatebním šatem tě ozdobím zlatem a stačí jen chtít 
v truhlicích klenoty obrazy mám ve stájích koně a přece jsem sám 
tak pojď a můžeš kolik chceš zlaťáků mít

A stejně si myslím že lásko na tebe 
nemám nemám než stačím tě prohlídnout oči mi vyškrábeš 
nemám nemám nemám jak zdá se klíče k tvý kráse 
nemám nemám na světě není dost bohatství pro tebe 
nemám nemám nemá to význam tak se ti přiznám že nemám

Jak dáš vale šatům snad vydám se katům a všeho se vzdám 
snad dám pokyn kočím ať odvezou z očí mě tam kde to znám 
kde není zákon a kde není řád kde šperky se nenosí kde není hlad 
já zapomněl málem století válek je marně se ptám