To mi tedy věř

Katapult

Nesrazí mne na kolena hromy ani blesky
Neodfoukne vichřice
Všechny moje trable jsou jen třesky – plesky
Jsem přece dítě ulice!

Průsery a mizérie ke mně vždycky tíhnou
Deprese mě nabíjej
Mý klinický testy jsou mi jenom k smíchu
Prostě je mi vždycky hej!

Jsem jako sopka – s tím nehneš – to mi tedy věř /a nebo běž/

Přes všechny ty rány, co mi život dal
Mám hodně síly a vůle dost
Snad právě proto na mě občas někdo šutrem hodí
Aby mě mý potěšení ze života vzal

Tomu všemu navzdory se mi občas zdá
Jak vysoko v oblacích jsem chodil
A pak se z tý vejšky dolů klidně dolů na zem díval
Jak už na mě nikdo nikdy tím šutrem nedohodil

Jsem jako sopka – s tím nehneš – to mi tedy věř /a nebo běž/

Skáčou na mě noční můry, ty mám ráno k snídani
K svačině si dávám stres
Když pomáhám vařit mámě, vykosťuju podrazy
Unikám všem průserům jako blesk!

Skepse to je moje láska, ale u mě se jí nedaří
Neděsí mě krach
A když mě nic nebolí, tak si skáknu k zubaři
Neznám slovo strach!

Jsem jako sopka – s tím nehneš – to mi tedy věř /a nebo běž /