Námořnická balada (Bar u Zlaté plachty)

Nedvěd František

V San Franciscu u Zlaté plachty pil Jim plavčík z podloudnické jachty 
patronce se do očí díval a přitom ji písničku zpíval. 

Má krásná zlatovlasá paní slunce už se za horizont sklání 
zvedáme kotvy, jeďte s námi váš muž ať se potěší vzpomínkami.
Za chvíli vítr napne lana sám bůh ví kde budeme z rána 
pojedem spolu kolem světa, budu vás mít věčně rád. 

Třetí noc se chýlila k ránu, leží plavčík v srdci nožem ránu 
jeho milá lká hlavu v dlani a nad ní se kapitán sklání. 
Mám paní nerad planá slova budete žena pirátova 
líbíte se mi svěží mladá, proto jsem zabil co jste měla ráda 
popluje spolu kolem světa snad na tři dny snad na tři léta 
od nynějška jste moje žena než vás přestanu mít rád. 

Za čas v Smirně Arab ji koupil pak zas jiný v cestu ji vstoupil 
otrokyně po létech sivá písničku si tichounce zpívá. 

Byl kdysi bar u Zlaté plachty přišel tam plavčík z cizí jachty 
měl mě rád a já jeho ráda byl mladý a já též byla jsem mladá 
umřel a já jsem ještě žila trpěla na nic nemyslela 
jenom když svítá na tři noci po které mě měl tak rád.