Netoužím po lustrech z křišťálu

Greenhorns (Zelenáči)

Emi G D Emi G D

    D                Hmi         D
Můj vlak má z jisker nad komínem květ
     D          Hmi          D
zvuk výhybek mi stáčí pohled zpět
      Emi        G               D
o moc bohatší se vracím z toulek svých
       Emi        G              D
nesním o přepychu a mám na rtech smích

znám dálnice i světla velkých měst
má kytara zná tóny dlouhých cest
rytmus vlaků i blues lopatkových kol
všechny písně které vrací klenba hor

      D             Hmi
R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní
     G                      A
   a vidím měsíc mezi mraky plout
        D              Hmi         D
   znám cesty po nichž musí člověk jít
     D         Hmi         D
   i údolí kde písně mohou znít
          Emi           G         D
   proudy řek  co  mají lesky korálů
         Emi         G                D
   a tak netoužím po lustrech z křišťálu

Emi G D Emi G D

R: Už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní
   a vidím měsíc mezi mraky plout
   můj vlak je ten ve kterém můžeš snít
   má dlouhou kolej jako bílou nit
   v něm myslím na to všechno co mám rád
   když vidím měsíc nad kolejí plát

D Hmi D Hmi D Emi G D Emi G D
( sólo sloka )

R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní
   a vidím měsíc mezi mraky plout
   znám cesty po nichž musí člověk jít
   i údolí kde písně mohou znít
   proudy řek  co  mají lesky korálů
   a tak netoužím po lustrech z křišťálu
   a tak netoužím po lustrech z křišťálu