Keramická

Ebenové bratři

     Dmi           Ami     Gmi      Ami  Dmi
1. Když je smutno malíři, pozve si modelky,
                Ami    Gmi    Ami   Dmi
   maluje jim profily, anfasy i celky,
    Bb       F       Bb          F      C
   děvčata jsou veselá s překrásnými těly,
    Dmi         Ami          Gmi     Ami Dmi
   malíři však pod štětcem pláčou akvarely.
2. Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto,
   formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to,
   pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku,
   jenomže je studená, teplá ani trošku.
3. Když je smutný keramik, to je jiná píseň,
   ten si v peci zatopí a už netrápí se,
   nejdřív spálí dopisy od svý první lásky,
    Bb         F         Bb             F        C
   potom skripta z UMPRUMu, jsou jich čtyři svazky,
    Bb        F        Bb       F       C
   potom přijdou na řadu dva oddací listy,
    Bb       F     Bb       F       C
   pak monografie polského symbolisty,
      Bb     F       Bb       F      C
   z komína valí se kysličník uhličitý,
     Bb      F        Bb      F     C
   když hoří akryly, lepty a linoryty,
    Bb       F       Bb       F      C
   mezitím, co pálí veškeré svoje šaty,
   Bb     F         Bb       F      C
   opravuji: jde o kysličník uhelnatý,
      Dmi        Ami    Gmi    Ami Dmi
   v peci oheň plápolá, umělec usíná,
                   Ami      Gmi        Ami   Dmi
   když je smutný keramik, je to vždycky hlína.