Servus medvěd

V.T.Marvin

Medvěd bejvá někdy toulavej (starej - mladej, světlej - tmavej) 
a zajíc byl zas jednou poutavej (vemlouvavej, pořád, že prej:) 
Praha je ráj, každej žít tam zná (kalej, kalej, hulej, balej) 
a žádnej les se tomu nevyrovná (sou jak malej, dělaj, balej) 

Medvěd se pod vlak nějak nasouká 
za jízdy vo pražce se votlouká 
pak je tu Praha - hlavní nádraží (zlatá Praha, aha-aha) 
méďa za dobrodružstvím vyráží (aha-aha, marná snaha) 

Má hlad, žízeň by splách 
zkouší štěstí v prvních potravinách 
blá-blá, něco chtějí 
než se nadál, už ho vyvádějí 
v mlází na malinách 
nikdo nechtěl, aby do kasy sáh 
králík škodolibý 
nevaroval a teď prachy chybí 

Motá se v davu, vráží do lidí 
koukají na něj, ale nevidí (neznám - spěchám, padám - padám) 
dál sní o slaninách 
co tak voní v mase - uzeninách 
prázdné břicho kručí 
medvěd bručí, nikdo mu nepučí 

Pár dní na ulicích 
somrování, hody v popelnicích 
známí od bezďáků 
seznámí méďu s kouzlem krabicáků 

V stálým kocovinách 
hnípe v parcích či domů rozvalinách 
dny tráví po šalinách 
další záda v smrdutých kožešinách 
do spárů revizorů 
neupadni, měj se na pozoru! 
Ládví, Anděl - ou jej 
už mě tu víckrát neuviděj 
s láhví v končetinách 
ve 3 ráno 
skončí na malinách