Zatím co ty spíš

Černý Mirek

C
Piknik dalšího dne pomalu končí,
D                                        F
ulice, náměstí, parky, nábřeží i domy se choulí pod teplou houní noční tmy,
G                                   F       Ab7      G7
jen tu a tam ještě některé okno pohne víčky ospalých skel,

aby se napilo pohádkového koktejlu slunce,
                                             D
který na stříbrných podnosech hvězd a měsíce roznáší pozorný hostitel.
                F                    G        C C7
A v jeho světle vidím, jak se ve snu usmíváš.


F
Nikdy dřív jsem netušil, jakou utajenou krásu v sobě skrýváš.
            C
Přišel jsem v noci a říkám ti: holčičko,
                                       D
ale přitom nevím, zda ti tak budu moci říkat ještě až se ráno probudíš.
                           Dmi
Přijde večer, večer stejný jako všechny dřív,
Dmi7                   G7                                    C
skočíš tátovi na klín, otevřeš náruč a položíš mu ruce kolem krku.
                                              D
Ale ráno, ráno už budeš příliš velká, abys to udělala znovu.
                                           F                      G
Jsi obraz, který kouzlí čas. A stejně jako on se měníš přímo před očima.
                              C                                         Ab7       C#
Příliš malá, abys mohla řídit auto, ale už dost velká, abych tě uspával pohádkou.



Je to velké tajemství, o němž jsem ti nikdy nevyprávěl.
          Es
Tajemství cesty, jejíž každá část vede ze včerejška do zítřka.
F#                                 As
Není to cesta snadná, ale ty po ní půjdeš stále dál
                  F#       A7       As7                                      C#
a necháš za sebou panenky, kočárky, medvídky, barevné míče, mýdlové bubliny, papírové draky i mně.
                                        Es
Slibuji, že ti nikdy nebudu vyčítat, až poznáš, že svět je mnohem zajímavější, než tvůj táta.
F#                                As
Hm, včera jsme byli na procházce, ty jsi se někam zadívala
  C#                                        C#7
a najednou jsi se začala bát, že jsem se ti ztratil.
               F#                                                C#
A vidíš, možná už zítra se budu bát já, že se zase někam zadíváš a pak odejdeš s někým úplně jiným.
                        Es                                           F#   A7  As7
Je to tak zvláštní: jak rosteš, přestáváš mít strach a já se začínám bát.



Věčný, neomylný čas počítá tvé minuty,
                  C#
oblaka úzkostlivě střeží své nejjasnější hvězdy,
                             Es
ale ani slunce neuchrání své nejteplejší paprsky, když je zavolá blankytná obloha letního dne.
               F#
Ne, nikdy jsem nevěřil, že budeš žít v domě svých hraček,
As                                  C#                        A7
ale až vyrosteš z mého náručí a můj svět bude pro tebe příliš malý,
                                                   D
nikdy nezapomenu, jak jsi vířila prach a roznášela panenky po celém domě.

Nosila jsi s nimi i kus slunce.
E                                                 G                  A
Prach se usadil, panenky uklidila máma, ale tvoje zář zůstane navždy v nás.
                                          G             B7      A7
Tak tady jsem a vyprávím ti, zatím, co ty spíš. Vlastně protože spíš.


                         D
Kdybys viděla moji tvář, jistě by ses ptala na co myslím.
                               E                                         G
A já - asi bych nedokázal říct ani slovo. Dívám se na tebe a vidím spící krásu.
                       A                               D
Teď už se jen skloním, abych tě políbil. Nevzbudíš se, dobře to vím,
D7                                              G
vždyť podle pohádky jen krásný mladý princ může otevřít tvé oči
                                 D
a já jsem jen otec budoucí ženy. Tak tedy spi.
                 E
Kdo ví, možná už zítra se probudíš a budeš velkou slečnou
                                Emi               B7
a vůbec si neuvědomíš, že jsi se změnila uprostřed svého snu.
A7                              D
Ale možná, že to poznáš na mně. Až jednou budu docela jiný.
                            E                                        G
Trochu zamyšlenější, trochu vážnější, trochu smutnější, ale nesmírně bohatý.
                       A
Dnes v noci jsem viděl princeznu.
                D     G  A  G  D
A cítím se jako král.