Dědovi

E.F.S.

        D                            G           D
1. Na starejch fotkách zažloutlejch šapitó pruhovaný
                               G         D
   a ty před ním v sombréru a vestě koženej,
                                  G             D
   Monte Carlo, Marseilles, Řím, palmy a moře slaný,
                            G            A              D A D A
   tobě v rukou blejská se kornet stříbrnej, jó, stříbrnej.

            D
R: V očích mejch byl jsi král,
                                       A
   král všech trumpeťáků, co svět nosíval,
            D
   v očích mejch byl jsi král,
                                     A     G        A
   kusu plechu jsi svým dechem duši dal, svou duši dal.

2. Tóny jako skřivánci vylétaly ti z trubky,
   třepetaly se tam ve vejškách, zářivý jako zvon,
   sametově hladily tóny tvojí trubky
   a lidi široko-daleko říkali: to je on, to fouká on.
R:

3. Pak na křesle houpacím na kolenous' mě choval,
   o světě jsi vyprávěl, písničky jsme zpívali,
   za pár let pak černej futrál s houslema jsi mně podal
   a nekonečný hodiny jsme spolu vrzali, jó, vrzali.
R:

4. Kdybys tady dneska byl, pivko bysme si dali,
   já bych spustil stavidla slov, co v duši mám,
   a pak bysme jako dřív spolu muzicírovali,
   děda s vnukem - nejlepší kámoši, co znám, co znám.

       G        A     G        D
R: + svou duši dal, svou duši dal ...