Potmě jsme všichni stejní

Gott Karel

Zapal svíčku, den už je v pánu 
Věrný vlastním zásadám 
Noční průvan křídly už mávnul 
Co když svíčku sfoukne nám? 
Rozsviť lampu, já tě chci vnímat 
Všemi smysly najednou 
Což nelze, když soumrak 
Svět zahalí tmou 

Sluch a chuť mi slouží i ve tmě 
Stejně tak i hmat a čich 
A když ti říkám, pojď a tmou veď mě 
Chceš mě dál mít na očích 
Ve tmě tmoucí tápu a bloudím 
Pozbývám své jistoty 
Tmou, i když krásnou 
Chci jít, mám-li jasno 
Že jsi to ty 

Potmě jsme všichni stejní 
V době, kdy má svět spát 
Ten, kdo má laťku nejníž 
I ten, kdo řídí stát 
Potmě jsme všichni stejní 
Sluha i císař pán 
A v té chvíli 
Kdy s tmou splýváme 
Je těžké zůstat sám 

Škrtni sirkou, já tě chci vnímat 
Všemi smysly chvilku dýl 
Tma nemá soucit s očima tvýma 
Může smáznout sex-appeal 
Tma jen jednu barvu má 
Jež další překrývá 
V té krušné chvíli 
Tma nás lehce zmýlí 

Potmě jsme všichni stejní 
V době, kdy má svět spát 
Ten, kdo má laťku nejníž 
I ten, kdo řídí stát 
Potmě jsme všichni stejní 
Sluha i císař pán 
A v té chvíli 
Kdy s tmou splýváme 
Je těžké zůstat sám 

Potmě jsem všichni stejní 
Sluha i císař pán 
A v té chvíli 
Kdy s tmou splýváme 
Je těžké zůstat sám 
Potmě jsme všichni stejní...