Spánku, sen mi dej

Gott Karel

Spánku, sen mi dej
sen, v němž se vrátí
jen krátkou chvíli přej
ať dlaní svou smí hřát

slané řeky proud
bolestí šílenou
v mých očích vysychá
brání mi spát

její srdce má
tak rychlá křídla
letos na podzim
jim nestačím
už dál

v zádech půlnocí
jdou jitra pálivá
a zima žárlívá
že přijde máj

stopy po slzách
 úsměvem skrývám
je jen maskou bláznivou
jíž pláč zastírám

smím jiné rozesmát
však má ústa svírá žal
můj spánku sen mi dej
kéž zpátky ji mám

její srdce má
tak rychlá křídla
letos na podzim
jim nestačím
už dál

v zádech půlnocí
jdou rána pálivá
kéž zima žárlivá
vydá můj máj