(V)Okurky

Bílá Lucie

Dmi
Tělo bez duše,
Gmi
duše bez těla,
F                B       A7     D
ne, to jsem vážně, vážně nikdy nechtěla.

Postel není přístav,
postel není dům,
                  B        G       C
komu to mám říct? Tobě, ne oblakům.

   F
R: Že jsem furt malý dítě,
   Ami
   i když to není vidět.
   Gmi
   Komu to mám říct?
   B                     C
   A mám se za to stydět?
   Jsi přístav mojí duše,
   a já budu tvůj dům a na svým holým briše
   dnes prostřu andělům, andělům.

Tělo bez duše...

Postel není přístav...

R: Že jsem furt malý dítě

R: A venku trochu mrzne,
   studěj mě jejich křídla,
   tak si ke mne lehni
   abych ti nevystydla.
   Varhany nehrajou nám
   a sbor nezpívá nám,
   mám tvý teplo v sobě,
   kolem noc mrazivá,
   kolem noc mrazivá.