Dálniční hlídka

Bobek Pavel

   G                        C             G
1. Mé jméno je Joe Roberts, ctím zákon a stát.
                                                      D
   Jsem seržant dálniční hlídky, dělám práci, co mám rád.
   G                             C           G
   Můj bratr, ten je jinačí, je z vajec divokejch.
                     D                 G
   Všechno řeší náš Frankie pěstí, útokem.

2. Stejný je to celý léta, já byl klid, on spěch.
   Teď rádiem přišlo hlášení, Frankie má trabl a pech.
   Rvát se tak chlápek neznámej, hned přešel by ho spěch.
   Smůlu ale má náš Frankie, a to není voda, to je krev.

   G                C        G               C              G
R. My s Frankiem se smáli a pili, krev máme společnou, já a on.
         C            G                                D
   Cítím pouto rodný síly, tohleto pouto, to je mi nad zákon.
   G                      C                 G
   A ať se co chce stane, má ve mně bratra dál.
                      D                    G
   Mám točit se zády k rodině? Za co bych stál.

3. My oba se líbili Marii, mezi námi váhala.
   Pak Frankie dal se k armádě a Marie se mnou zůstala.
   Pak zas ceny spadly dolů a já s Marií všechno vzdal.
   Farmu nám v dražbě prodali a já tuhle práci vzal.
R.

4. Je noc, jako každá jiná, to jenom muž tváří k zemi pad.
   Ten Frankie, to je blázen, proč jenom musí se prát?
   Teď v uších zní mi to hlášení a rozkaz, že mám tam jet.
   Zrovna já mám sebrat bráchu, je to podivnej svět.

5. Houkám a vidím před sebou světla koncový.
   Auta dál stovkou Michiganem uhání, jen já a Frankie to ví.
   Pak sešlápl jsem pedál, brzdím, aby žil.
   Má to tu ke kanadské hranici snad jen deset mil.
   Rádio v autě vypínám, kde jsem já, kde je bratr, kde je svět?
   Krev je víc než voda a volá: Frankie jeď!
R.