Dolů k nám

Bonsai

1.
Odrazem chytám pramínky Tvých hovorů, jsou světlé, veselé.
Polibky u výklenků v mezipatrech životů, jeden jako druhý.
Pošťáky straší v tabákovém přítmí,
a po zábradlí sjíždí dolů k nám, dolů k nám.

2.
Barevná povídání, hledá v kapse drobné a lásku po kopcích.
Veršíky v památníku od někoho opsané, jeden jako druhý.
Zpívají, to, co na jazyk přichází,
je to slyšet až sem dolů k nám, dolů k nám.

3.
Procházíš kolem jako chodí lidé okolo cizích neštěstí.
Otázky se kladou nikdo je neprosí, jedna jako druhá.
Dětská vzpomínání na pouťová procesí,
konfety z nebe hází dolů k nám, dolů k nám.

4.
Budem' se míjet až na věky v ulicích, nikdo je o nic neprosí.
Já paměť ztrácím a Ty běháš po kopcích, jeden jako druhý.
Nenech si vzít i to poslední,
tak, prosím, nechoď dolů k nám, dolů k nám.