Optimistická

Bonsai

1.
Zatím se hledáme ve městech, na cestách,
jeden o druhém nic neví.
Voláme na sebe, nikdo nic neslyší,
čekám, kdo zůstane, kdo sleví.
Zda někdo zapadne, co bude nejtěžší.

R:
Sejdem' se na rohu, než všichni přijdou, proberem' možnosti všedních dnů,
v kavárnách čekají konzumní vína na osvěžení starých problémů.
Snad už to bude zítra, snad za sto let, /: tak napiš mi to na pohled :/

R:
Zůstanem' opilí přívalem dešťů, který z nás starosti odplaví.
Počkáme okamžik, jen trika oschnou, než vejdeme tak každý pozdraví.
Snad už to bude zítra...

2.
Zbývá nám hodně dnů, proč nad tím přemýšlet,
nebudem' zoufalí.
Necháme náhodě, ať všechno vyřeší,
jednou se najdem' na celá staletí.
Tak zatím jen pár slov, která Tě potěší.

R:
Sednem' si na zem a dáme nohy křížem, zůstanem' tak, i když nás rozbrní.
Budem' se hádat a budem' se mít rádi, tak jako milenci, když se objeví.
Snad už to bude zítra...